Tak jsem se jednou ráno rozhodnul že to půjdu zkusit na Vlčkovickej rybník. Musím říct, že jsem si ho už loni byl okouknout abych věděl co je to zač. Rybník vypadal pěkně a i jsem si našel flek kde by to bylo fajn. Tenkrát tam ale vůbec nikdo neseděl a tak jsem byl takovej rozladěnej. Přece jenom to není za barákem, jet tam na celej den a pak ani ťuk to se mi fakt nechtělo. Ale je pravda, že jak jsem tenkrát obcházel ten rybník, dostal jsem se na konec takovýho háječku, koukám do vody a něco jsem tam viděl na hladině plavat. Tak jdu blíž a najednou vidím že v křoví je zapíchlý kolo. No tak si říkám, “ ha přece jenom nějakej rybář” a už si to prorážím nějakým obilím co tam zrovna rostlo. Když jsem odhrnul poslední klasy, najednou vidím ženskou jak se opaluje bez plavek, čte si knihu a vůbec jí asi nevadilo, že se někdo blíží. Jediný co si z toho pamatuju než jsem utekl, bylo to, že měla ukrutnej “drn” .Víc nevím protože jsem zmizel jak školák a ani jsem se nestih omluvit. 
Takže když jsem přišel k rybníku chytat, můj flek byl volnej. Dokonce tam i někdo chytal a tak jsem nabyl optimismu že to bude fajn. Fajn to nakonec bylo. Byl jsem tam celkem dvakrát a dohromady vytáh asi 20 kapříků. Byli to ale samí minikapři tak od 35 – 40cm.
Tak jsme to loni na podzim byli s Bathorym zkusit na Rozkoši. Bathory měl pár vytipovanejch fleků kde by se dalo pěkně zachytat ale překvapilo nás to, že velká Rozkoš byla odpuštěná a to dosti. Museli by jsme jít bahnem až k vodě a i v něm sedět. Tak jsme si nakonec našli místo na druhý nádrži. Flek to nebyl špatnej, akorát že hloubka byla až pořádně daleko. Celej den ani ťuk, tak jsme si odpoledne řekli, že zkusíme rybičku. Jenže to nám nevyšlo taky. Rybičky jsme sice čeřenem nachytali ale nakonec jsme je zase pustili. Den jsme pak zakončili závodama kdo dál dohodí. Oba jsme na začátku měli odhozový šńůry a Bathory si ještě oblepil prst pro lepší hod. Já jsem něco hodil ale asi takovej průměr jenže s Bathorym to bylo docela zajímavý. První hod podobně jako já, druhej mu žbluňknul tak 15m od břehu a když navíjel tak zjistil že mu z cívky čouhá nějakej vlasec. Barva byla jiná než na konci a tak jsme se shodli na tom, že by to mohl bejt podklaďák. Bathory vytáh kleštičky, mistrovským cvakem těch pár oček ucvak a domotal cívku. Už už chtěl hodit když si vzpomněl že má ještě nějaký libový olůvko. Byl to pěknej kámen s lankem, tak ho navázal a začal mířit kam to hodí. Já stal od něj a díval se. Najednou se rozpřáh… švihnul… a už to letělo a s ním ten typickej svist odmotávajícího vlasce. No jo, jenže to netrvalo dlouho, najednou bylo ticho ale kámen ještě nežbluňk. Já jsem se okamžitě začal chechtat, protože mi hned došlo, že to asi nebyl podklaďák ale normálně vlasec. Takže když hodil, tak se to odmotalo k tomu ucvaklýmu očku a pak už si to leťelo jak chtělo. No a Bathory se na mně kouk takovým vyjeveným pohledem jako “CO JE???” že jsem se prostě nemohl nechechtat. No ještě dobrech 20min. ležel vlasec na vodě než se potopil. Pak jsme ještě udělali pár hodů a potom zbalili vercajk a jeli domů já bez ryby a Bathory taky plus bez vlasce, odhozovky a libovýho olůvka.
Tak jsme zase jednou vyrazili na ryby. Byl pátek, já i Jarda jsme si v práci vzali dovolenou a vyrazili jsme na ryby. Ještě jsme se stavili ve městě pro baterky do pípáků a pak už jsme to hnali k rybníku. Počasí bylo z rána v oparu ale potom už to bylo lepší. Jarda tahal cejna za cejnem ale mě to chodilo míň. Přisuzoval jsem to docela tvrdým špičkám (2 a 3 Oz), které jsou bohužel v základní výbavě mých prutů. Ale i tak jsem si docela zachytal a myslím že i Jarda.
Tak konečně nastal čas, aby fichtl dostal novej kabát, pár dílů původní tvar a některé díly vyměnit za nové. Takže jsem nejprve musel fichtla rozebrat do šroubku, což se ukázalo jako docela problém, vzhledem k tomu, že jsem v té době měl ruku v sádře. Dále se ukázalo, že pincek zřejmě nějakou údržbu co se týče čistoty motoru a dalších částí, naposled okusil ve fabrice. Tolik oleje s prachem a hlínou jsem snad ještě nikdy neviděl. V podstatě každý díl který jsem sundal, jsem musel ještě dokonale očistit od tohoto humusu. Když jsem s tím začal, bylo mi jasné, že určité díly prostě vyčistit normální cestou nepůjdou protože humus byl zalezlej do nejmenších záhybů a tam se štětec nebo dráťák nedostane. Přemýšlel jsem o opískování ale neměl jsem kontakt na nikoho kdo by to mohl udělat. Až Bathory zavolal jednomu známému a ten řekl že to není problém. Takže jsem připravil díly a potom předal. Zpátky jsem je dostal zhruba po 2 měsících a po původní barvě ani stopy, no a o tom hnusu ani nemluvím. Prostě paráda, co víc si přát.
Hned jsem začal nosit díly do kolbenky a po částech jsem je nechal stříknout komaxitem. Barvu jsem měl už koupenou, takže to vázlo jen na lakýrníkovi, kdy si na to udělá čas anebo spíš kdy to půjde.
Když jsem měl díly nastříkané, začal jsem s kompletováním. Protože bylo z jara špatné počasí, tak jsem to odsunul na pozdější dobu. Teď se to nachází ve stavu, kdy je potřeba naplnit zadní tlumiče olejem a kola natřít barvou. Potom by se dalo zase něco přidělat. Elektriku jsem si už natáhnul, ale k finálnímu zapojení dojde až úplně naposled. Takže to je teď momentálně asi všechno, co se kolem fichtla děje.
