Tak už bylo na čase zase něco udělat s mým pinckem. Před dovolenou se moc nechtělo, protože byli velký vedra. Když jsem dělal zadní kolo, tak jen u broušení šteftů na rozetě jsem se spotil tak, že mi bylo jasný, že když se budu chtít na fichtlu svézt, musím toho teď nechat a pokračovat až bude “normální” počasí. No a dneska bylo to správný počasí a tak jsem vyrazil. Pincek už vypadá skoro dokonale, ale ještě je na něm dost práce. Je potřeba udělat elektriku, je natažená ale není zapojená. Potom pár věcí nalakovat, udělat brzdy, spojku, plyn a karburátor, no a doladit šůsplechy. Ono toho asi bude víc ale jsou to už jenom takový prkotiny. Tak to je asi teď všechno.
Na Sečskou přehradu jsme vyrazili s dědou hned po tom, co jsme opustili Nasavrky. Normálně bych na Seč nejel, je to docela daleko od baráku ale když jsme byli na rybníku v Nasavrcích, tak už to bylo asi jen 15 km. Takže jsem se s dědou rozhod, že to tam půjdem zkusit. Slyšeli jsme že choděj chytat na Ústupky a tak jsme tam vyrazili. Po cestě mi děda ukázal kde měla babička kolizi s pinckem a když jsme projížděli Horním Bradlem, tak mi děda ukázal kde dřív bydlel a kde byla tenkrát babička na školení v hotelu. Když jsme pak přijeli, tak to tam byl samej kemp, chatky, restaurace, plno lidí ve vodě a tak. Nevím teda kam choděj chytat ale nebyl čas to hledat. Vydali jsme se proto dál na Seč. Když jsme projeli přehradou, dostali jsme se k většímu parkovišti na levé straně a tam nám kluci řekli, že choděj chytat do Hoješína. Popsali nám jak se tam dostanem k vodě a tak už jsme jeli najisto. Přijeli jsme k hospůdce, tam nechali auto, vzali jsme vercajk a šli hledat flek. Našli jsme ho snadno a tak už jsme jen rozbalili věci a nahodili pruty. Nejprve jsme chytali na jeden kaprák a jeden feeder ale nakonec jsme kaprák sbalili a chytali na dva feedery. Musel jsem to ale házet dál co to šlo. Kolem páté pak začali chodit cejni. Ale to byli cejni jak polena. Cejni tak kolem 45cm a jeden skoro 50cm. Taky se mi povedlo jeden prut ukovat a protože to bylo u břehu šel jsem pro to. Povedlo se ale já měl trenky mokrý takže jsem je sundal a na radu dědy proplách. Stojím tam nahej a najednou si to na loďce šine ženská s dvěma malejma holkama. Když mě viděla dole bez, tak rychle holkám řáká “holky koukejte na druhou stranu” no a ony hned hlavy napravo, dokud nebyly tak daleko že už nebylo nic vidět No zase tak velkej vercajk nemám Ten den jsme tam chytli dohromady 7 cejnů.
Na Seč jsme s dědou vyrazili ještě jednou a nebyla to špatná volba. Opět jsme nachytali cejny a taky přišel kapr. Takže jsme domů jeli s dvanácti cejny a jedním kaprem.
Když to teda shrnu, tak i přes to že na Seč to je skoro 40km, tak se to vyplatilo a příště tam určitě zase vyrazíme. Takový cejny asi fakt chytím jen na velkejch přehradách. Voda byla teplá, pohoda taky a řekl bych že není možný že by jsme nechytli nic. Když ne kapra tak cejny určitě a když vezmu že maj kolem 45cm tak není co řešit.
Tak do tohohle saloonu chodíme pokaždý, když přijedem na dovolenou k dědovi a babičce. Je to tu super. Děda s babičkou sem choděj každý pondělí zpívat Hašlerovy písničky a na harmoniku jim k tomu hraje Míra a Petr. Repertoár maj fakt velikej a pokaždý když tam přijdem, tak čekám kdy začne Míra hrát a zpívat “ Ku Praze uhání vlak”. Na Klondike choděj i lidi z léčebny a byl jsem svědkem toho, když odložili berle a šli tancovat. Měl bych říct že léčebna se specializuje na pohybový aparát, takže nakonec možná doktoři sklízej úspěchy a ani nevěděj, že v tom má možná prsty zmíněnej Klondike. Letos jsme tam vzali i moje rodiče. Taťka ten tyhle písničky nezná ale máti jak je slyšela tak si začala vzpomínat. Oběma se to ale na Klondiku líbilo. Kevin tam pocucával colu a zřejmě ho to moc nebralo. No není divu. Obsluha je příjemná a tak to pokaždý uteče. Konec je v 22 hod., protože si jedna ženská stěžovala na hluk a tak z toho měl majitel trochu problém. No myslím si, že kdyby si občas přišla zazpívat tak by to mohlo bejt jinak ale kdo ví. Taky sem občas zavítaj správný typani jako naposled nějaký restaurátoři kostela či co to bylo zač. Zmastili se jak má bejt a nakonec jsme se dozvěděli, že jsou ze severní Moravy. Jeden odešel a ten druhej se pak roztancoval tak dokonale, že tam povalil stůl. Do toho měl chytrý řeči a když mu děda řekl “synku jestli ty restauruješ v kostele, tak to ta panenka Marie musí vypadat” . Tak pookřál a říká “dědo vy jste jediny kdo mi řek spravně po našem, u nas na Ostravě se řika synek”. Pak se vložil do debaty jak správně naladit ozembouch a taky že víno není pokaždý stejný, že on to moc dobře ví. No bylo na něm vidět že nějakej ten litránek už za život vylemtal. Taky bych měl říci že loni mě “studenej primář” pěkně zboural. Na vysvětlenou ještě řeknu, že jsem dědovi přivez domácí hrušku, kterou jsem zprivatizoval našemu bejvalýmu sousedovi, kterej furt opruzoval. Takže primář říká, “pojď dáme panáka hruškovice maj tu dobrou” no a já si vzpomněl na tu co jsem dovez a říkám, “tohle nechci já přinesu lepší”. Tak jsem doběh pro tu mojí a říkám mu “ta tutově hoří”. Tak si primář nalil na stůl, zapálil plamen, byl tak 15cm, hořel modře a tak uznale konstatoval, že to je kvalita. No dali jsme si po panáku, pak další, pak koupil nějaký on a končilo to tak, že jsem šel s Renčou tancovat na písničku “ještě že tě lásko mám” a padal jsem na lidi okolo. Domů jsme se s primářem podpírali a zpívali, “plavali pri Váhe plavali hovna tri, luďa si mysleli že to sů ondatry”. Na náměstí se o mně přetahovali babička Renča a na druhé straně primář. Já jsem řval “Renčo dneska jdu s primářem a tobě budou hřát záda pavouci”. Nakonec mě teda ženský utáhli a asi to bylo dobře. Ještě jsem seběhl schody s Renčou v zádech, která mě držela za triko abych se nerozbil. Z toho co bylo doma si nic nepamatuju ani to, že jsem byl ve vaně a babička přišla na záchod. Celej druhej den jsem proležel a jakž takž jsem vypadal až po pátý odpoledne. Od tý doby když mě primář zve na panáka, se vymlouvám anebo když jsme potřebovali vrtačku, poslal jsem tam radši dědu, Tak se zase těším až sem přijedem a zavítáme do saloonu. Pokaždý to tam je fajn a nenudíme se tam.
Tak jsme s dědou zase vyrazili na ryby. Večer proběhla porada, kam že by jsme to jeli zkusit, když ve Slepoticích to nebylo ono a na Ležáku zase byla pohroma. Padla volba na Nasavrky. Nebylo to až tak daleko a rybník měl něco málo přes 3,5 ha, tak jsme si od toho slibovali že si zachytáme. Počasí bylo fajn a tak se ráno vyrazilo. Když jsme dojeli, kupodivu na rybníku seděl jen jeden rybář. Tak jsem ses ním dal do řeči jak to tu jde a jestli můžeme chytat kde chceme. On na to jako že jo ale že je tu dohromady hovno. Nasadili tu místo 200 ks línků 2000 ks a jinak tu jsou ještě malí hladoví kapři. Začal jsem tušit že to bude stát za houby, no ale nic, šli jsme si vzít vercajk a sedli jsme si na konec rybníka, kde jsem si říkal že by mohla bejt slušná rybačka. Tak jsem nahodil feedery a čekali jsme co bude. Nejprve přišla malá plóťa, potom malej kapr, pak zase kapr, plóťa, nějakej ten línek asi 10ti cm. Jinak nic a do toho se kolem nás pořád někdo chodil koupat a zrovna kousek od místa kam jsem to házel. Začalo mě to pěkně vytáčet. Do toho přišel ještě nějakej děděk s rotvajlerem a začal se s ním koupat. Když už tam byl asi 20min., tak se po nás začal koukat jako jestli nejsme nasraný a tak zase zatáh psa do vody a čuměl na nás. Vypadalo to že nás chce fakt naštvat. Psovi se už do vody nechtělo ale ten pitomec ho tam furt tahal a čuměl po nás. Do toho jsem tam ještě šláp do nějakýho psího hovna a to rozhodlo o tom že to tam zabalíme. Nakonec ten rybář měl pravdu že tu je hovno. Takže na tenhle rybník hezky dlouho nepojedu i když vypadá hezky tak ty hovna od psů tam fakt dobře nedělaj.
Tak jsme přijeli na dovolenou k rodičům Renči a já se vydal s dědou a synovcem na ryby. Letos přijeli na dva dny na seznámenou i moji rodiče s bráchy klukem a tak jsme ho vzali.
Rybník je to pěknej, supe bylo že se dalo nechat auto hned na hrázi a tak se nemuselo nikam dlouze chodit s báglama. Mínus bylo to že, se dalo chytat pouze z hráze a pak kousek z levé strany rybníka. Prej podle místních kvůli tomu že se kolem rybníka dělá bordel a nikdo to neuklidí po sobě. jiní zase že to je tím že chtěj aby tam ty ryby vydrželi, že prej v zadu jsou dobrý fleky ale zase dost vázek. No ať to bylo tak nebo tak je fakt že když jsem chtěl vyhodit po sobě odpadky tak nebylo kam. tak jsem je vzal sebou domu ale myslím si že na pořádným rybníku by mohli mít nějaký igelitový pytle do kterejch by se to mohlo házet.
No začal jsem jako obvykle s jedním feederem a jedním kaprákem. Po nějaký době jsem ale vytáh druhej feeder protože na kaprák skoro nic nechodilo a na feeder to šlo. Ale tahali jsme samý malý kapříky od 15 do maximálně 38cm. Zřejmě nqsadili ale huby to mělo šeredně potrhaný no nic pěknýho. Nakonec se mi povedlo vytáhnout kapra 42cm a tak jsem ho vzal. Synovec Kevin mi pak pomáhal s podebíráním a občas rybu i pustil. Děda pak když byl fofr pohlídal druhej prut a případně seknul a vytáh na břeh.
Celkově jsem na tomhle rybníku letos byl 2x a nic dalšího domů jsem nepřivez. Denně jsme vytáhli s dědou tak 25 kaprů ale samý mrnky. Cejni tu nejsou jen plotice a ty jsem za dva dny vytáh jen tři s mírou tak na štiku. Takže jsme se nakonec rozhodli že sem už letos nepojedem a že to zkusíme jinde.
Takjsem letos opět vyrazil s dědou na Ležák zarybařit. Jako obvykle jsme si sedli až na konec k lanům. V loni jsme sem chodili pokaždý když tu bylo volno a když ne, tak hned vedle a jak se náš flek uvolnil, hned jsme se přestěhovali. Dneska už vím, že na tomhle fleku je zbytečný vytahovat feeder, protože i přes masivní zakrmení místa skoro nic nepřišlo. A to jsem průběžně místo dokrmoval. Je to možná tím, že na tomhle fleku se dost proháněj tolstolobici, čeho jsme byli svědci. Pokaždý se udělala vlna jak od parníku. Místní říkali, že je sem tenkrát nasadili a dneska můžou mít přes metr. A nebo to může být tím, že místo je dost mělký, protože když jsem se jednou vydal rybníkem k zamotanýmu kapru o kůl, tak jsem v pohodě došel do půlky a měl jsem vodu někde u trenek.
Takže jsme s dědou vytáhli kapráky a házeli to do půlky rybníka blíž ke kůlům. Z pravé strany je přítok, je tam taková brázda, podle místních se v ní kapři dost držej a musím říct, že na tom něco bude, protože se nám frekvence záběrů zvedla. Oblíbená návnada bylo rohlíkové boilie s příchutí medu a nebyl špatnej ani “carp killer” . Nakonec jsme si domů odnesli pouze cejna. Jeden kapřík něměl míru a druhej asi mírovej se nám vyvlík. Loni to bylo úspěšnější, pokaždý jsme jeli domů minimálně s jedním kaprem a někdy i dvěma a k tomu i nějaký cejni a karasi.
Jednou když bylo docela fajn jsem s Renčou vyrazil na Vrchlabskej rybník. Já chytat a Renča taky ale bronz. Celej den to bylo mrtvý občas cejn ale mini jinak nic. Chlapík vedle nás něco občas vytáh ale zase to nemělo míru jinak nic. K večeru ale přišel jeden kapr, neměl míru a za chvíli druhej mírovej 42cm. Vzal jsem ho a pak už nepřišlo nic. Akorát kdo z toho měl užitek byli kačeny který se pořád motaly kolem nás a vyzobávaly krmení. Nakonec když jsem jim naklopil kýbl vlezli i do něj. Taky jsem si všim že na kuličky kukuřice chodil i nějakej myšák. Vylez z díry u plotu koukal a když byl čistej vzduch přeběh ke kýblu popad kuku a letěl přes cestu zpátky do díry.
![PAROHY[11]](http://czwasabi74.files.wordpress.com/2010/08/parohy5b115d_thumb5b15d.gif?w=176&h=132)
