Tak do tohohle saloonu chodíme pokaždý, když přijedem na dovolenou k dědovi a babičce. Je to tu super. Děda s babičkou sem choděj každý pondělí zpívat Hašlerovy písničky a na harmoniku jim k tomu hraje Míra a Petr. Repertoár maj fakt velikej a pokaždý když tam přijdem, tak čekám kdy začne Míra hrát a zpívat “ Ku Praze uhání vlak”. Na Klondike choděj i lidi z léčebny a byl jsem svědkem toho, když odložili berle a šli tancovat. Měl bych říct že léčebna se specializuje na pohybový aparát, takže nakonec možná doktoři sklízej úspěchy a ani nevěděj, že v tom má možná prsty zmíněnej Klondike.  Letos jsme tam vzali i moje rodiče. Taťka ten tyhle písničky nezná ale máti jak je slyšela tak si začala vzpomínat. Oběma se to ale na Klondiku líbilo. Kevin tam pocucával colu a zřejmě ho to moc nebralo. No není divu. Obsluha je příjemná a tak to pokaždý uteče. Konec je v 22 hod., protože si jedna ženská stěžovala na hluk a tak z toho měl majitel trochu problém. No myslím si, že kdyby si občas přišla zazpívat tak by to mohlo bejt jinak ale kdo ví. Taky sem občas zavítaj správný typani jako naposled nějaký restaurátoři kostela či co to bylo zač. Zmastili se jak má bejt a nakonec jsme se dozvěděli, že jsou ze severní Moravy. Jeden odešel a ten druhej se pak roztancoval tak dokonale, že tam povalil stůl. Do toho měl chytrý řeči a když mu děda řekl “synku jestli ty restauruješ v kostele, tak to ta panenka Marie musí vypadat” . Tak pookřál a říká “dědo vy jste jediny kdo mi řek spravně po našem, u nas na Ostravě se řika synek”. Pak se vložil do debaty jak správně naladit ozembouch a taky že víno není pokaždý stejný, že on to moc dobře ví. No bylo na něm vidět že nějakej ten litránek už za život vylemtal. Taky bych měl říci že loni mě “studenej primář” pěkně zboural. Na vysvětlenou ještě řeknu, že jsem dědovi přivez domácí hrušku, kterou jsem zprivatizoval našemu bejvalýmu sousedovi, kterej furt opruzoval. Takže primář říká, “pojď dáme panáka hruškovice maj tu dobrou” no a já si vzpomněl na tu co jsem dovez a říkám, “tohle nechci já přinesu lepší”. Tak jsem doběh pro tu mojí a říkám mu “ta tutově hoří”. Tak si primář nalil na stůl, zapálil plamen, byl tak 15cm, hořel modře a tak uznale konstatoval, že to je kvalita. No dali jsme si po panáku, pak další, pak koupil nějaký on a končilo to tak, že jsem šel s Renčou tancovat na písničku “ještě že tě lásko mám” a padal jsem na lidi okolo. Domů jsme se s primářem podpírali a zpívali, “plavali pri Váhe plavali hovna tri, luďa si mysleli že to sů ondatry”. Na náměstí se o mně přetahovali babička Renča a na druhé straně primář. Já jsem řval “Renčo dneska jdu s primářem a tobě budou hřát záda pavouci”. Nakonec mě teda ženský utáhli a asi to bylo dobře. Ještě jsem seběhl schody s Renčou v zádech, která mě držela za triko abych se nerozbil. Z toho co bylo doma si nic nepamatuju ani to, že jsem byl ve vaně a babička přišla na záchod. Celej druhej den jsem proležel a jakž takž jsem vypadal až po pátý odpoledne. Od tý doby když mě primář zve na panáka, se vymlouvám anebo když jsme potřebovali vrtačku, poslal jsem tam radši dědu,  Tak se zase těším až sem přijedem a zavítáme do saloonu. Pokaždý to tam je fajn a nenudíme se tam.

Můžete kouknout i na jejich stránky.

http://luze-klondike.blogspot.com/

Celé album zde.