středa 15. prosince 2010

Zvedák na mašinu

Už dlouho jsem si říkal, že by to chtělo na mašinu nějakej zvedák, protože mašina má jen boční stojan a to je problém v případě ,když je potřeba sundat přední kolo a podobně. Tak jsem si jednou sednul k internetu a začal hledat nějaký stojany. Něco se našlo ale přišlo mi to za těch pár jeklů dost drahý a tak jsem si ho udělal po svým. Základ jsem použil z toho co jsem už viděl ale trochu jsem si ho vystužil a vylepšil o to, že tento stojan můžu použít v podstatě na jakoukoliv mašinu. Nakonec jsem to dal celý pozinkovat a spokojenost maximální. U mý mašiny je problém v tom, že motor je níž než rám a nechce se mi tudíž zvedat motorku o motor. Takže teď jsem konečně po letech sundal přední tlumiče, ve kterých chci vyměnit olej a taky kotouč, kterej musím vyměnit. Kotouč už mám nakreslenej, jen ho nechat vyřezat na laseru z nerezu, pak na hrncovce srovnat a zbrousit. No a je to.







neděle 31. října 2010

Výprava na lov dravců - Severka 30.10.2010


Na dravce jsem se chystal už v týdnu ale protože nebyly k mání rybičky, tak jsem si musel počkat na pátek kdy jsem si je mohl koupit. Ondra mi půjčil vzduchování a tak to do sobotního rána přečkali bez úhony.
Na osmou už jsem byl u vody, kde byla ještě jinovatka a u břehu byl i led. Rozdělal jsem si nádobíčko a první co jsem nahodil byla káča. Musel jsem si ji ještě poupravit a pak už letěla s rybičkou na ostro. Začal jsem si chystat druhej prut, který jsem se rozhod zase jako předtím hodit na dno s rybičkou. Třeba se povede candát, byla by to paráda ale zase takový štěstí mít asi nebudu to je jasný. Doma už ze mně maj švandu že pokaždý když jedu na ryby tak houby přivezu. “Dneska to musí dopadnout” říkám si a nahazuju druhej prut.
Mám nahozeno asi 30 minut, koukám se na splávek, protože na dno jsem použil pípák takže kdyby něco hned by mi to začlo pípat. No a jak tam sleduju ten splávek, tak najednou zmizel pod vodou byl to fofr a cívka se začala odtáčet. Tu mám pokaždý povolenou. Tak jsem na to chvíli koukal a a došlo mi že tam asi bude ryba. Popad jsem prut seknul ho a už to táhnu ke břehu. Na břeh jsem pak vytáh malou štiku tak 45 – 50 cm. Nadšenej z tak rychlýho záběru jsem ji v rychlosti vyfotil a už jsem ji pouštěl. Koukala trochu opařeně ale pak už jsem viděl jen skalenou vodu a nebyla po ní ani památka. Ihned jsem dal další rybičku a doufal že se to bude opakovat. Bohužel celý odpoledne se nic nedělo a tak jsem akorát po nějaký době zkontroloval rybičky a zase nahodil. Kolem 14hod. si ke mně přišel sednout jeden dědula. Nadšenej jsem zrovna nebyl ale ten den bylo u rybníka fakt plno, takže jsem to chápal. Kupodivu to nebyl takovej trouba jako minule, co mě tam spíš vadil ale docela jsem si sním i pokecal. Na svůj věk žádnej trouba a nakonec z něj vylezlo, že to je nějakej leteckej konstruktér v.v. Veselý obličej s otevřenými ústy
Nakonec i on odešel kolem 17 hodiny a já tam zase pomalu začal bejt sám. Odcházeli i ti co přišli na kapry a zůstali tam jen lidi co chtěli dravce. Celkem asi tak 6 lidí.
S přibývající tmou taky přicházela i větší zima. Nevadí protože jsem chtěl chytit rybu a tak jsem to zkous. Na káču jsem si ještě za světla přidělal chemický světýlko abych viděl pohyb a tak jsem to už jen sledoval. Kolem 20 hodiny mě zase zničeho nic zmizla káča a do toho zvuk cívky. Nechal jsem to chvilku a pak sekal. Na břeh jsem pak vytáh pěknýho candáta 57 cm. Měl jsem z toho fakt radost a tak jsem ještě chvíli čekal jestli něco nezabere i na druhej prut ale vrtalo mi to hlavou, protože candát mi zabral na káču a co bylo ještě divnější, měl jsem tam lanko a to je věc, na kterou skoro nikdy candát nezabere.
Dal jsem tomu ještě 30 minut a pak začal balit. Je fakt že v tom šeru a potom tmě si toho člověk moc nevšímá ale když jsem balil, měl jsem na věcech všude jinovatku a na prutech ledový vrstvy. Řízkovnice byla přimrzlá k hlíně a zámek jsem ani neotočil. To ale nevadilo protože se mi nakonec tohle všechno vyplatilo, já měl rybu a doma konečně místo typický věty “….tak co? Zase nic co?” bylo “Ó šikovný rybařík bude pečínka” Veselý obličej s otevřenými ústy
Takže už se těším na další dravce a doufám že se mi povede příště třeba ta štika.








Výprava na ryby Severka 28.10.2010


Tak jsem se zase vypravil na ryby. Vrabčák nemohl, protože ho přepadla ta nejhorší chlapská nemoc jaká vůbec existuje……”RÝMIČKA” a tak jsem vyrazil sám. Sice byl svátek ale byl jsem v práci, takže jsem vyrazil hned po. Chtěl jsem původně zase zkusit dravce ale neměl jsem rybičky, no a koupit nešly kvůli svátku, tak jsem se rozhod, že zkusím kapry na feeder. Bylo mi jasný, že ryby už budou dál od břehu a že abych měl úspěch, musím dobře zakrmit. Rozmíchal jsem si krmení a hned jsem ho raketou naházel tak 30m od břehu. Na první záběr jsem čekal asi 40 minut ale neproměnil jsem ho protože mi přišel nějakej dědek vypindávat moudra, stoup si vedle pruhu a já tím pádem nemohl dobře seknout. Dědek asi pochopil že to podělal a po chvilce sbalil vercajk a odešel. Pak jsem měl další záběr a výtah kapříka, no a po něm ještě další tři. Největší z nich měl 40cm a tak jsem všechny pustil. Když se setmělo balil jsem i já a byl spokojenej že jsem si fajn zachytal. Ten den jsem si potvrdil, že když si dobře zakrmím místo a potom dokrmuju, je velká šance na úspěch ale to ostatně dělám pokaždý Horký obličej






neděle 24. října 2010

Podzimní rybačka na Severce

Tak jsme se s Jardou domlouvali, že by jsme mohli tento víkend v sobotu vyrazit na ryby. Já jsem si už v pátek připravil nádobíčko abych nemusel v sobotu tradičně lítat po bytě, hledat věci a nakonec u vody zjistit, že mi chybí tohle a tamhleto. Byl jsem rozhodnutej, že chci letos zkusit na podzim lov dravců a tak jsem se na to připravil. V pátek jsem si šel koupit rybičky, skočil do garáže pro řízkovnici a pak se modlil, aby mi do rána vydržely. No ráno jsem se šel kouknout a dvě byli kaput. Musím si na příští rok koupit vzduchování a nejlépe aby šlo strčit do zásuvky v autě.
Dorazili jsme tedy k vodě a rozdělali vercajk. Jarda se rozhod chytat na feeder a na položenou, no a já jak už jsem psal vejš, na rybičku. Nejprve jsem složil prut a dal montáž na dno na candáta a druhej jsem nastražil s káčou na štiku. Počasí bylo super ráno jsem sice škrábal wagen, potom byla u vody mlha ale jak potom vykouklo sluníčko, tak už bylo teplo. Jak tak koukám na ten splávek jestli se nepohne, uspalo mě to dokonale. Do ksichtu mi svítilo, takže teplo bylo no a to je potom průser. Takže jsem asi 40 minut klimbnul. Veselý obličej s otevřenými ústy
No a když jsem otevřel oko, tak za chvíli Jarda houknul MÁM. No a už se s feederem pral. Ryba se nedala jen tak lehce a na to, že jsem mu půjčoval svůj návazec s 12-kou vlascem, se s tím popral velice slušně. Kapřík ven nechtěl ale nakonec se to povedlo. Byl to slušnej kapr 47cm. Jarda šťastnej, protože to byl letos první kapr kterýho si mohl vzít domů. Ne že by nic nechyt ale pokaždý vytáh jen nějaký minikapry.


Tak jsem mu ho pochválil a docela jsem byl rád, že se mu to povedlo. Říkal ať si hodím taky na kapra ale nechtěl jsem, i když vercajk jsem sebou měl, jenže já jsem chtěl dravce anebo nic.




Jarda pak kolem 14hod. odešel a tak jsem tam zůstal sám. Ještěněkolikrát jsem nastražil čerstvou rybku ale do večera se nic nedělo. Byl jsem rozhodnutej, že jak se setmí půjdu domů ale nedalo mi to potom a zůstal jsem nakonec do 21hod. Je fakt, že jak se setmělo, měl jsem pár záběrů ale na zásek to nebylo. Na káču jsem si dal chemický světlo ,takže tu jsem měl pod kontrolou.
Ten večer jsem nakonec nic nechyt ale neodradilo mě to a hned příští týden vyrážím zase a snad se na mě štěstí usměje.










neděle 17. října 2010

Fichtl ppohromadě

Tak už to tu je. Pincka jsem dokončil. Musel jsem si udělat zrcátko ale to jsem našel v práci, takže jsem si ho upravil aby šlo přidělat na řidítka. Výsledek není špatnej. Dále jsem musel trochu probádat elektriku, protže mi nešlo přední světlo. No ono šlo ale skoro nesvítilo. Problém byl v tom, že jsem ho špatně zapojil v magnetu. Potom už to svítilo jak má. Do budoucna musím ještě vyměnit sklo v předním světle a dát novej šnek k tachometru co je na zadní rozetě. Tachometr nechce makat ale to zas tak nevadí, protože 50-ku to nepřekročí Veselý obličej s otevřenými ústy. Taky jsem si hrál s předstihem ale ten musím ještě poladit. Přípravek na měření jsem zrenovoval a mikrometr jsem našel. Teď už jen udělat si čas. Taky jsem se rozhod, že příští rok asi udělám GO celýho motoru. Ceny nejsou velký a tak to nebude problém. Chystám se na něm přijet za babičkou do Luže. Bude to taková dlouhá zatěžkávací zkouška.
Taky jsem ho musel prověřit zatěžkávací zouškou a verdiktem továrního jezdce Vrabčáka. Profičel ho po okruhu “Garage”, kde ostatně podrobujem zkouškou cokoliv co má minimálně dvě kola.



Taky se na něm projela i Renča ale vypadalo to jako když jede na koni nějakej honák nebo kovboj.Horký obličejMěla spuštěný nohy a pak se podivovala, že pincek má dvě brzdy a že teda nemusela brzdit patama. Veselý obličej s otevřenými ústy


No pincek je v kupě, byl podrobenej revizi, doplněn o lékarničku, vercajk a žárovky. Tak jsem se rozhod, že hned v pondělí 27.9. pojedu na STK. Zrovna když jsem se vracel z práce, tak mrholilo ale neodradilo mě to. Chtěl jsem to mít za sebou. Přijel jsem do garáže, vzal jsem si potřebný věci a dvě kila v kapse mi přece na STK musej stačit. Je to jen fichtl ne?
Když jsem vyrazil, tak se mrholení přehouplo v mírnej deštík. Přijedu tam lehce promočen a hned se ptám u okýnka kam mám dát techničák a tak a taky kolik to bude stát. Ženská na mě vyhoukla že prej 350kč. Tak jsem se podivil a při pohledu ven na liják, jsem se omluvil že si ještě dojedu pro peníze. Jedu si to ke Kaufu, k nejbližšímu bankomatu kde jsem vybral obnos a zase fičel zpátky abych to už měl za sebou.
Fichtl nakonec prošel úplně v pohodě  a dostal STK na 4 roky. Hned jsem ho hodil do garáže a kárkou vyrazil pro značku, kterou jsem měl přes rok v depozitu. Fronta tam nebyla a tak jsem byl za 15 min. venku. Musel jsem ale doplatit 50 kč. To nevadí, hlavně že už jsou značky a tak si teď můžu zajezdit a hlavně nemusím nikam spěchat s dalšíma opravama.








čtvrtek 9. září 2010

První lov lipanů muškou

Tak už tu je konečně září a to znamená, že se můžou lovit lipani. S muškařením jsem vlastně začal loni ale tato technika se mi líbila už dřív. Bathory mi dal starej mušák a půjčil naviják se šňůrou, no a už jsme to šli promrskat. Můj loňskej handicap byl ale ten, že jsem měl levou ruku v sádře ale plus bylo, že jsem měl celodenní vycházky, takže jsem tam zase mohl bejt jak dlouho jsem chtěl. Ale učit se na pravou ruku to bylo terno. Těch much co jsem tam nechal :D

Tak jsem hned v pondělí koupil mouchy a šel to zkusit na osvědčenej flek v Bohuslavicích. Ze začátku to bylo takový mrtvý  nebyly vidět žádný kroužky že by sbírali. Pak jsem občas něco vytáh ale byly max. 10-12 cm veliký. Tak jsem se pak přesunul trochu vejš a tam jsem si potom ale fakt zachytal. Domů jsem si odnes pěkný tři kousky a v nejbližší době se tam zase půjdu podívat.







sobota 21. srpna 2010

Pokračování renovace Fichtlu

Tak už bylo na čase zase něco udělat s mým pinckem. Před dovolenou se moc nechtělo, protože byli velký vedra. Když jsem dělal zadní kolo, tak jen u broušení šteftů na rozetě jsem se spotil tak, že mi bylo jasný, že když se budu chtít na fichtlu svézt, musím toho teď nechat a pokračovat až bude “normální” počasí. No a dneska bylo to správný počasí a tak jsem vyrazil. Pincek už vypadá skoro dokonale, ale ještě je na něm dost práce. Je potřeba udělat elektriku, je natažená ale není zapojená. Potom pár věcí nalakovat, udělat brzdy, spojku, plyn a karburátor, no a doladit šůsplechy. Ono toho asi bude víc ale jsou to už jenom takový prkotiny. Tak to je asi teď všechno.






neděle 8. srpna 2010

Výprava na Seč


Na Sečskou přehradu jsme vyrazili s dědou hned po tom, co jsme opustili Nasavrky. Normálně bych na Seč nejel, je to docela daleko od baráku ale když jsme byli na rybníku v Nasavrcích, tak už to bylo asi jen 15 km. Takže jsem se s dědou rozhod, že to tam půjdem zkusit. Slyšeli jsme že choděj chytat na Ústupky a tak jsme tam vyrazili. Po cestě mi děda ukázal kde měla babička kolizi s pinckem a když jsme projížděli Horním Bradlem, tak mi děda ukázal kde dřív bydlel a kde byla tenkrát babička na školení v hotelu. Když jsme pak přijeli, tak to tam byl samej kemp, chatky, restaurace, plno lidí ve vodě a tak. Nevím teda kam choděj chytat ale nebyl čas to hledat. Vydali jsme se proto dál na Seč. Když jsme projeli přehradou, dostali jsme se k většímu parkovišti na levé straně a tam nám kluci řekli, že choděj chytat do Hoješína. Popsali nám jak se tam dostanem k vodě a tak už jsme jeli najisto. Přijeli jsme k hospůdce, tam nechali auto, vzali jsme vercajk a šli hledat flek. Našli jsme ho snadno a tak už jsme jen rozbalili věci a nahodili pruty. Nejprve jsme chytali na jeden kaprák a jeden feeder ale nakonec jsme kaprák sbalili a chytali na dva feedery. Musel jsem to ale házet dál co to šlo. Kolem páté pak začali chodit cejni. Ale to byli cejni jak polena. Cejni tak kolem 45cm a jeden skoro 50cm. Taky se mi povedlo jeden prut ukovat a protože to bylo u břehu šel jsem pro to. Povedlo se ale já měl trenky mokrý takže jsem je sundal a na radu dědy proplách. Stojím tam nahej a najednou si to na loďce šine ženská s dvěma malejma holkama. Když mě viděla dole bez, tak rychle holkám řáká “holky koukejte na druhou stranu” no a ony hned hlavy napravo, dokud nebyly tak daleko že už nebylo nic vidět :DNo zase tak velkej vercajk nemám :D Ten den jsme tam chytli dohromady 7 cejnů.

Na Seč jsme s dědou vyrazili ještě jednou a nebyla to špatná volba. Opět jsme nachytali cejny a taky přišel kapr. Takže jsme domů jeli s dvanácti cejny a jedním kaprem.

Když to teda shrnu, tak i přes to že na Seč to je skoro 40km, tak se to vyplatilo a příště tam určitě zase vyrazíme. Takový cejny asi fakt chytím jen na velkejch přehradách. Voda byla teplá, pohoda taky a řekl bych že není možný že by jsme nechytli nic. Když ne kapra tak cejny určitě a když vezmu že maj kolem 45cm tak není co řešit.







 

Sheriff

Tak do tohohle saloonu chodíme pokaždý, když přijedem na dovolenou k dědovi a babičce. Je to tu super. Děda s babičkou sem choděj každý pondělí zpívat Hašlerovy písničky a na harmoniku jim k tomu hraje Míra a Petr. Repertoár maj fakt velikej a pokaždý když tam přijdem, tak čekám kdy začne Míra hrát a zpívat “ Ku Praze uhání vlak”. Na Klondike choděj i lidi z léčebny a byl jsem svědkem toho, když odložili berle a šli tancovat. Měl bych říct že léčebna se specializuje na pohybový aparát, takže nakonec možná doktoři sklízej úspěchy a ani nevěděj, že v tom má možná prsty zmíněnej Klondike. :D Letos jsme tam vzali i moje rodiče. Taťka ten tyhle písničky nezná ale máti jak je slyšela tak si začala vzpomínat. Oběma se to ale na Klondiku líbilo. Kevin tam pocucával colu a zřejmě ho to moc nebralo. No není divu. Obsluha je příjemná a tak to pokaždý uteče. Konec je v 22 hod., protože si jedna ženská stěžovala na hluk a tak z toho měl majitel trochu problém. No myslím si, že kdyby si občas přišla zazpívat tak by to mohlo bejt jinak ale kdo ví. Taky sem občas zavítaj správný typani jako naposled nějaký restaurátoři kostela či co to bylo zač. Zmastili se jak má bejt a nakonec jsme se dozvěděli, že jsou ze severní Moravy. Jeden odešel a ten druhej se pak roztancoval tak dokonale, že tam povalil stůl. Do toho měl chytrý řeči a když mu děda řekl “synku jestli ty restauruješ v kostele, tak to ta panenka Marie musí vypadat” . Tak pookřál a říká “dědo vy jste jediny kdo mi řek spravně po našem, u nas na Ostravě se řika synek”. Pak se vložil do debaty jak správně naladit ozembouch a taky že víno není pokaždý stejný, že on to moc dobře ví. No bylo na něm vidět že nějakej ten litránek už za život vylemtal. Taky bych měl říci že loni mě “studenej primář” pěkně zboural. Na vysvětlenou ještě řeknu, že jsem dědovi přivez domácí hrušku, kterou jsem zprivatizoval našemu bejvalýmu sousedovi, kterej furt opruzoval. Takže primář říká, “pojď dáme panáka hruškovice maj tu dobrou” no a já si vzpomněl na tu co jsem dovez a říkám, “tohle nechci já přinesu lepší”. Tak jsem doběh pro tu mojí a říkám mu “ta tutově hoří”. Tak si primář nalil na stůl, zapálil plamen, byl tak 15cm, hořel modře a tak uznale konstatoval, že to je kvalita. No dali jsme si po panáku, pak další, pak koupil nějaký on a končilo to tak, že jsem šel s Renčou tancovat na písničku “ještě že tě lásko mám” a padal jsem na lidi okolo. Domů jsme se s primářem podpírali a zpívali, “plavali pri Váhe plavali hovna tri, luďa si mysleli že to sů ondatry”. Na náměstí se o mně přetahovali babička Renča a na druhé straně primář. Já jsem řval “Renčo dneska jdu s primářem a tobě budou hřát záda pavouci”. Nakonec mě teda ženský utáhli a asi to bylo dobře. Ještě jsem seběhl schody s Renčou v zádech, která mě držela za triko abych se nerozbil. Z toho co bylo doma si nic nepamatuju ani to, že jsem byl ve vaně a babička přišla na záchod. Celej druhej den jsem proležel a jakž takž jsem vypadal až po pátý odpoledne. Od tý doby když mě primář zve na panáka, se vymlouvám anebo když jsme potřebovali vrtačku, poslal jsem tam radši dědu, :D Tak se zase těším až sem přijedem a zavítáme do saloonu. Pokaždý to tam je fajn a nenudíme se tam.

Můžete kouknout i na jejich stránky.


PAROHY[11]






Rybačka v Nasavrkách na Pivovarským rybníku


Tak jsme s dědou zase vyrazili na ryby. Večer proběhla porada, kam že by jsme to jeli zkusit, když ve Slepoticích to nebylo ono a na Ležáku zase byla pohroma. Padla volba na Nasavrky. Nebylo to až tak daleko a rybník měl něco málo přes 3,5 ha, tak jsme si od toho slibovali že si zachytáme. Počasí bylo fajn a tak se ráno vyrazilo. Když jsme dojeli, kupodivu na rybníku seděl jen jeden rybář. Tak jsem ses ním dal do řeči jak to tu jde a jestli můžeme chytat kde chceme. On na to jako že jo ale že je tu dohromady hovno. Nasadili tu místo 200 ks línků 2000 ks a jinak tu jsou ještě malí hladoví kapři. Začal jsem tušit že to bude stát za houby, no ale nic, šli jsme si vzít vercajk a sedli jsme si na konec rybníka, kde jsem si říkal že by mohla bejt slušná rybačka. Tak jsem nahodil feedery a čekali jsme co bude. Nejprve přišla malá plóťa, potom malej kapr, pak zase kapr, plóťa, nějakej ten línek asi 10ti cm. Jinak nic a do toho se kolem nás pořád někdo chodil koupat a zrovna kousek od místa kam jsem to házel. Začalo mě to pěkně vytáčet. Do toho přišel ještě nějakej děděk s rotvajlerem a začal se s ním koupat. Když už tam byl asi 20min., tak se po nás začal koukat jako jestli nejsme nasraný a tak zase zatáh psa do vody a čuměl na nás. Vypadalo to že nás chce fakt naštvat. Psovi se už do vody nechtělo ale ten pitomec ho tam furt tahal a čuměl po nás. Do toho jsem tam ještě šláp do nějakýho psího hovna a to rozhodlo o tom že to tam zabalíme. Nakonec ten rybář měl pravdu že tu je hovno. Takže na tenhle rybník hezky dlouho nepojedu i když vypadá hezky tak ty hovna od psů tam fakt dobře nedělaj.